Taky přispěju.
Čerstvý zážitek z dneška...
Offline všechno v pohodě, lety po celý evropě. Tak si říkám, že už je na čase zkusit VATSIM. Několik měsíců jsem se pokoušel o první let, ale mé snažení vždycky ztroskotalo na naprosté blbosti (například zapomenuté heslo, nefungující připojení, žádný řídící online... Jak se vlastně žádá IFR Clearance, když není nikdo online?
). Po dlouhé době si říkám, že to prostě někdy musím udělat. Tak kouknu na VATspy, kde je online nějaký řídící. „Nic moc,“ říkám si. Zkontroluju ještě VACC-CZ, jestli nemá na večer někdo booking. A hele, celá Praha pokrytá a nějaký přelet mezi Prahou a Varšavou. „To bude asi velkej provoz, snad jim nebudu překážet. Ale tak když poletím do Brna, bude to v pohodě.“
Podávám tedy flight plan. Další věc... Cruising altitude? Hm... na letu LKMT - LKPR, který jsem ten den absolvoval jsem letěl FL280. Vyplnil jsem tedy FL270 a říkal si, jak jsem první problém úspěšně překonal. Ne tak docela, jak se později ukázalo...
Zapínám ActiveSky, TrackIR, vPilot a P3D. Zvolím nějakou stojánku z nabídky a připojuji se. Ah, GATE 14. No, stane se. Snad nebyla ta 738 jako pěst na oko u gatu, kde normálně stojí A380.
Připravuji se na počáteční kontakt s řídícím. Vždycky někdo začne mluvit, než se stihnu odhodlat. "Ha, chvilka ticha! Ruzyně ground, TVS6A na sto..." A už mi někdo skočil do řeči. Po dalších asi deseti minutách konečně žádám o letové povolení. Dostávám povolení, zapisovat stíhám jen část. Pak se pokouším o readback. Blbé pořadí. "Musíte to opakovat přesně mo mně," říká GND. Tak dobře, ještě jednou...
Povolení už by tedy bylo... Naprogramovat FMC, všechno pozapínat. Zjišťuji, že s tou PMDG 737 NGX ještě nejsem obeznámen tak, jak jsem si myslel, že jsem.
Po dalších deseti minutách tedy konečně žádám o pushback. Povolen na J ORANGE. Nějak jsem tedy natipoval parametry, které je potřeba vyplnit v FMC, aby se ta 737 sama vytlačila. Nakonec to jakž takž vyšlo. Before taxi checklist, žádost o povolení k pojíždění. H a Z k vyčkávacímu bodu dráhy 24... pak změněno na H a A, za CSA B737. Hm, okay, vidím jen bílej Canadair, protože P3D z nějakého důvodu nezvládlo ukázat 737... To asi bude on. Pojíždím.
Dostávám se k dráze, dělám before takeoff checklist. Přemýšlím, proč mě řídící ještě nepředal věži. "Jo aha, já musím nahlásit, že jsem u dráhy." Hlásím, jsem předán, dostávám pokyn ke vstupu na dráhu. Všechno v pohodě. Povolení ke vzletu. Startuji. V1, VR a V2 jsou mi jen zbožným přáním, zapomněl jsem totiž zmáčkout tlačítko EXEC na CDU, jak jsem později zjistil. Proto jsem ani nemohl zapnout VNAV.
To už ale stoupám nad 5000, kam jsem měl povolení. Vypínám autopilota, ostře potlačím, cestující si užívají stav beztíže a já se snažím letět aspoň přibližně tak, jak jsem měl. Přemýšlím, co budu dělat, když zjistím, že jsem v tom FMC udělal ještě něco dalšího blbě. "Můžu se prostě odpojit?" říkám si. Z těchto myšlenek mě ale v zápětí vytrhne zpráva od LKAA_CTR. Zapomněl jsem přeladit a ozvat se. No, stane se.
"TVS6A, climb FL270." Teď se dostáváme k tomu problému. To, že na trase LKMT-LKPR zvládlo letadlo nastoupat do FL280 a nějakých 10 minut v něm letět, neznamená, že to na trase LKPR-LKTB zvládne taky. "Unable FL270, TVS6A." Jsem tedy dotázán, kam chci stoupat. "Requesting FL180 for TVS6A," říkám hrdě. O asi tisícinu vteřiny později si uvědomuji, že letím na východ. "Correction, FL170 for TVS6A," pronesu o poznání méně hrdě.
Chvíli probíhá vše podle plánu. Seatbelt signs radši ani nevypínám. Po pár minutách zjišťuji, že se mi přiřazené PTT tlačítko ve vPilot hádá s jiným přiřazením v P3D. Na rychlo měním nastavení ve vPilot. Zapomenu ale na to a když dostávám instrukce k příletu do Brna, divím se, že nikdo neodpovídá na "say again." Po chvíli si to uvědomuji a odpovídám již mírně naštvanému řídícímu. Mezitím úplně zapomínám klesat.
S hrůzou zjišťuji, že nemám šanci vyklesat včas. Po pár okamžicích zoufalého přemýšlení nakonec vyklopím brzdy, co nejvíc to jde, a k tomu vysouvám podvozek. Rate of descent asi 4000 fpm. I tak mi řídící dáva intrukce k pravé zatáčce kurz 240. Trochu mě to zmátlo. Myslel jsem si tenkrát, že se mám otočit o 360°, abych stihl vyklesat... Nebylo tomu tak, jak jsem později zjistil. To už jsem ale ve 3500. dostávám pokyn k levé zatáčce na kurz 220 a povolení k ILS přiblížení na dráhu 27. Hrdě vytočím na MCP 220 a stisknu tlačítko VOR LOC. Frekvenci jsem již prozírave naladil předem. Na FMA vidím, že se letadlo chytlo. APP mode, klapky 5. Uklidňuji se tím, že blížící se konverzaci už mám naposlouchanou ze spottingu na Ruzyni. Úplně zapomínám zpomalovat.
LKAA_CTR mě předává věži. Přeladím frekvenci a ohlásím se. Dostávám povolení k přistání. Uvědomuji si, že jsem zapomněl na klapky. Ihned tedy nastavím 30 a je mi jedno, že jsem přeskočil 15. Rychlost celkem OK, letadlo na finále stabilní. A připravuji se na přistání.
Až na moje obligátní vyplavání to bylo snad nejlepší přistání, které se mi kdy povedlo. Přímo na centerline, i docela hladké. Tak, rychle F2 - reverse. 70 uzlů, pomalu ubírám reverse. 60 uzlů, vypínám autobrake a brzdím ručně. Opouštím dráhu po nejbližší pojezdovce. Dojedu k nejbližší "křižovatce." After landing checklist, pak rychle zkonzultovat s plánem letiště, kde vlastně jsem. "TVS6A, on taxiway B, requesting taxi to the gate." Řídící odpovídá: "TVS6A, pojíždějte po pojezdové A na stojánku střed." Zopakuji přijaté instrukce a opět koukám do plánu, kde jse vlastně ta proklatá stojánka střed. Vidím APRON M. "Hm, to bude asi ono." Rozjedu se, pomalu dojedu až na místo určení. Zaparkuji, všechno povypínám a píšu řídícímu a omlouvám se, za zmatkování.
Po výměně pár vlídných zpráv s řídícím vypínám simulátor a chystám se nově načerpané zkušenosti nějak vstřebat.
Tak takhle nějak vypadal můj první online let. Doufám, že to bylo aspoň trochu úsměvný, když nic jinýho.
Tomáš Janovský
P.S.: To střídání češtiny a angličtiny je schválně. Bylo tomu tak i ve skutečnosti. Já mluvil anglicky, protože z české frazeologie toho znám pramálo. Řídící na mě občas promluvili česky, když viděli české jméno a základnu na LKPR. To jsem jim pak i já odpovídal česky...
