Ovšem, zda-li celé ty příběhy okolo sopečných mraků nejsou jenom fajn výtvor pana Andersena. Když soudruzi počítali koncentraci prachu v ovzduší u tý první sopky Cojávimjaksejmenuje, tak byl strašně malý koeficient úbytku koncetrace na vzdálenost vs. % zastoupení ovzduší. Čili do dopadlo tak, že ve Švédsku byla koncentrace papírově tak velká, jako reálně 150km od Islandu.

. Některým dopravcům to vcelku pomohlo (Trsátka vědí).
Takže slušná tragikomedie... Tak moc se na to řvalo a nadávalo, že až něco bouchne příště, tak bude na společnosti, či posádce, jestli poletí, nebo ne....