- 17 kvě 2011, 20:25
#83271
AFIS klidně udělám. Zítra by mě měl přijít novej modem, takže se zase budu aktivně vyskytovat na vatsimu, už se těším. Kdykoliv si to dohodnete, tak mohu AFISovat. Ale osobně bych to do CODu netahal, to si s IFR Ruzyní budeme akorát brát piloty.
Mapa: na mítní lítání není icaovka potřeba, lepší je ta z AIPu. Ale kdyby někdo letěl někam dál, tak jasně, icaovku.
Vlekaři: umíte vlekat? Spočívá to cca v najetí zboku před větroně, tam vlečná počká než pomocník zapřáhne lano (na vatsimu si vlekař odpočítá cca 1 minutu), potom vlečná najede před větroně a POMALU pojíždí vpřed, v momentě kdy je lano napnuté tak buď startér dá pokyn, nebo (na vatsimu) řekne pilot větroně do rádia \"napnuto\", vlekař nastaví vzletový výkon a jede se. První se od země odpoutá větroň, letí cca 1m nad zemí a čeká, než vlečná získá potřebnou rychlost (cca 120 km/h) a na té začne vlečná stoupat. Celý vlek probíhá (nevím jak u dvěstěpětky, za tou jsem teď docela dlouho neletěl, ale za Z42/142 určitě) na klapkách v poloze pro vzlet. Pokud se letí na okruh, tak v bezpečné výšce vlečná začne točit pozvolnou zatáčku, kteoru doletí kousek od letiště a hned se zase vrátí, aby nad letištěm měla cca 350 - 400m nad zemí. Když pilot větroně uzná za vhodné, tak se vypne (běžně se na větroně nemává křídly, to se používá buď při vleku na závodech, nebo když ve větroni sedí žáček a nevšimne si, že už má dost výšky, tak mu vlekař \"poradí\"). Po vypnutí vlečná zahlásí do rádia \"po vypnutí, klesám do polohy po větru/třetí zatáčky\" a na volnoběh padá. Další hlášení již jako při obvyklém okruhu. Zkušení vlekaři po vypnutí větroně padaj na volnoběh až do přistání (přistanou \"nouzákem\"), méně zkušení si doplachtí na okruh a na finále se dotahují na plynu jako při normálním letu. Po přistání pojíždění zpět po dráze před dalšího větroně.
Větroňové: udělaj úkony před vzletem ještě před příjezdem vlečné a čekají jen na lano, po připojení lana mávnou na pomocníka u křídla, pokud nejsou s vlekařem dohodnuti tak mohou řící co chtějí (jeslti na okruh, do termiky, do prostoru,...). Po napnutí lana zahlásí do rádia a jede se. Po vypnutí od vlečné snížit rychlost na svou optimálku (Blaník 80 km/h), uklidit podvozek a letět. Pokud je to na okruh tak většinou zařazení do 2. zatáčky, pokud je to v termice tak vlečná s větroněm několik koleček ve stoupáku otočí, takže po vypnutí větroň jen ustředí a točí dál. Úkony na okruhu (v downwindu) dle letové příručky. Po třetí zatáčce vztlakovky ven (pokud nejsme krátcí, potom se dotahujeme bez vztlaků), na finále brzdy ven na 50% a čekat na naletění sestupové osy, potom brzdy vyndat na 100%. Pokud jsme krátcí, tak přivřít brzdy, počkat na doletění sestupové roviny a znova otevřít. Pokud jsme i s brzdama dlouzí, tak skluz (musí být ukončen nejpozději 50m nad zemí, pokud to není nouzák nebo přistání do omezeného prostorru). Přistání: s Blaníkem se dělá výdrž a na pádovce se cca z 10cm nad zemí žuchne na hlavní podvozek i ostruhu zároveň, u ostatních letadel se přistává \"na kolo\", tedy normálně na rychlosti to položit. U Blaníka a Vosy se brzdy nechávaj otevřené při podrovnání a dosednutí, tlumič podvozku to zvládne. U Orlíka se v průběhu podrovnání zavírají, dosednutí je bez brzd a v momentě kdy to bouchne o zem tak se vyndaj aby letadlo neodskočilo. U moderních brusů (ASW/DG,...) je to jak kde a jak se komu chce, někdo je přivírá, někdo sedá s brzdama venku, záleží na letadle a pilotovi.
PB
čas je mi celkem jedno, jenom nemohu ve všedních dnech a v neděli moc ponocovat....máma to nemá moc ráda..
) tak ta betonová dráha je v jedné rovině s trávou, takže se mezi tím dá přejíždět i mimo pojížděčky.
