W:Škola plánování letu 1 - úvod + field limits
PříspěvekNapsal:21 črc 2015, 18:52
Ahoj,
je celkem v kontrastu, jak v porovnání s dobami minulými dnes většina lidí umí, nebo alespoň má možnost (dostupnost materiálů) umět létat kvalitně. Existují addony typu PMDG které se funkčností a výkony blíží profesionálním výcvikovým softwarům, existují k nim návody od originálních provozních dokumentů (reálné FCOMs, QRH...) až po výuková videa od profesionálů (Airline to Sim, Angle of Attack, tuny videí na youtube), a existují excelentní nástroje na plánování tratí a paliva srovnatelné s nástroji používanými v reálném leteckém průmyslu (PFPX, Simbrief, částečně vRoute). Máme ATC, kteří mají radary srovnatelné s reálnými systémy a výcvik (snad) také celkem na úrovni. To vše se za posledních cca 10 let obrovsky pohnulo, je to drastický kontrast vůči dobám, kdy se zde řešily naprosté základy a nikdo na ně neuměl pořádně odpovědět. Nicméně jedna věc zůstává stále poněkud opomenuta - plánování. Rozhodně nechci, aby toto vlákno četl nově příchozí pilot a byl šokován tím, jak komplexní věci zde rozebíráme, a jestli to vše bude muset umět - rozhodně ne. Na VATSIMu stačí a stačit bude létat tak nějak podle odhadu a citu a síť jako taková nikdy nebude nikoho kárat za to, že neměl splněna nějaká plánovací minima (ať už počasí, dráhu, vybavení letadla, hmotnosti, co já vím...). Nicméně pro ultra hard-core blázny které zajímá jak to funguje si zde dovolím pár poznámek o plánování. Vše co zde napíšu je založeno jen na mých poznatcích daných školou a internetem, nejsem profesionální plánovač.
Úvodem
Nejprve je třeba říci, že plánování se rozděluje na tzv. dispatch a inflight. Dispatch plánování je v letecké dopravě (dnes cca cokoliv s proudovým motorem, včetně většiny bizzjetů) prováděno tzv OCC - operations control center, což jsou plánovací střediska, která má každá aerolinka vlastní. Zde drží nonstop služby dispečeři, kteří plánují lety. Jedním z důvodů, proč dispatch u solidních společností neplánují piloti je také fakt, že tito plánovači jsou na to zvláštně vycvičeni a jelikož nic jiného nedělají, existuje menší pravděpodobnosti, že udělají chybu, která by mohla mít vliv na ekonomiku, v horším případě i na bezpečnost provedení letu.
Dispatch planing
Hlavním úkolem dispatch je najít vhodnou route (validních jich může být velké množství vzájemně alternativních, ze kterých lze vybírat - rozhodně to není jako na VATSIMu, kdy se létá do většiny destinací výhradně jedna route - obzvlášť při charterech není výjimkou zohledňovat počasí (tailwind šetří palivo), komfort (turbulence), předpisy (ETOPS - letět blíž k traťovým záložním letištím), až třeba společenská situace (nad Ukrajinu ne)). K této route je potřeba spočítat palivo - zohledňují se limity hmotností, nařízené rezervy, palivo pro diverzi, tankering, atd. Dále je potřeba ověřit, jestli vůbec lze daná letiště naplánovat - jeslti budou vyhovovat svými drahami, meteo limity, požadovanými službami (plnění palivem, odbavení, provozní doba...), a spoustu dalších podmínek (typicky když je v destinaci takové a takové počasí, musíme mít alternate kde jsou splněna jiná meteo minima, atd). To vše - tedy route, palivo, meteo briefing a provozní letový plán (OFP) je výsledkem plánování a jest to předáno posádce. Něco z toho může podléhat firemním předpisům (na která letiště nelétáme, kde máme vyšší limity z bezpečnostních důvodů), něco mohou limitovat předpisy (ICAO annexy - u nás řada L, EU-OPS, předpisy země kam letíme, limity letadla), a něco může podléhat vlasntímu citu a úvaze plánovače (ze zkušenosti ví, že v destinaci se často holduje, tak přidá palivo, nebo vidí, že se na destinaci žene sněhová bouře a tudíž tam vůbec neplánuje protože mu je jasné, že by tam letadlo zůstalo na zemi viset další 2 dny). Toto je na VATSIMu zčásti zastoupeno vhodným software (PFPX), ale částečně (50%) je to stále na pilotovi (WX limity, limity letiště...).
Inflight planning
Je konkrétní určení parametrů a kontrola limitů posádkou v průběhu letu. Spočívá to především v určení výkonů pro vzlet (s ohledem na konkrétní loadsheet, tedy to, co do letadla bylo fyzicky naloženo, což OCC nemůže předem vědět (jestli někdo zaspí a nepřijde na odlet)), a určení parametrů pro přistání (s ohledem na aktuální skutečnou hmotnost, aktuální počasí). Inflight je typicky plánováno pomocí tabulek (FCOM, nebo QRH), případně pomocí elektronických hraček (částečně FMC, nebo plhonotnostná náhrada papírů pomocí EFB (electronic flight bag, na VATSIMu často použivaný nástroj TOPCAT)).
Toť u úvodu vše, v dalším příspěvku si ukážeme na trošku extrémním příkladu dispatch plánování limitu letiště.
PB
je celkem v kontrastu, jak v porovnání s dobami minulými dnes většina lidí umí, nebo alespoň má možnost (dostupnost materiálů) umět létat kvalitně. Existují addony typu PMDG které se funkčností a výkony blíží profesionálním výcvikovým softwarům, existují k nim návody od originálních provozních dokumentů (reálné FCOMs, QRH...) až po výuková videa od profesionálů (Airline to Sim, Angle of Attack, tuny videí na youtube), a existují excelentní nástroje na plánování tratí a paliva srovnatelné s nástroji používanými v reálném leteckém průmyslu (PFPX, Simbrief, částečně vRoute). Máme ATC, kteří mají radary srovnatelné s reálnými systémy a výcvik (snad) také celkem na úrovni. To vše se za posledních cca 10 let obrovsky pohnulo, je to drastický kontrast vůči dobám, kdy se zde řešily naprosté základy a nikdo na ně neuměl pořádně odpovědět. Nicméně jedna věc zůstává stále poněkud opomenuta - plánování. Rozhodně nechci, aby toto vlákno četl nově příchozí pilot a byl šokován tím, jak komplexní věci zde rozebíráme, a jestli to vše bude muset umět - rozhodně ne. Na VATSIMu stačí a stačit bude létat tak nějak podle odhadu a citu a síť jako taková nikdy nebude nikoho kárat za to, že neměl splněna nějaká plánovací minima (ať už počasí, dráhu, vybavení letadla, hmotnosti, co já vím...). Nicméně pro ultra hard-core blázny které zajímá jak to funguje si zde dovolím pár poznámek o plánování. Vše co zde napíšu je založeno jen na mých poznatcích daných školou a internetem, nejsem profesionální plánovač.
Úvodem
Nejprve je třeba říci, že plánování se rozděluje na tzv. dispatch a inflight. Dispatch plánování je v letecké dopravě (dnes cca cokoliv s proudovým motorem, včetně většiny bizzjetů) prováděno tzv OCC - operations control center, což jsou plánovací střediska, která má každá aerolinka vlastní. Zde drží nonstop služby dispečeři, kteří plánují lety. Jedním z důvodů, proč dispatch u solidních společností neplánují piloti je také fakt, že tito plánovači jsou na to zvláštně vycvičeni a jelikož nic jiného nedělají, existuje menší pravděpodobnosti, že udělají chybu, která by mohla mít vliv na ekonomiku, v horším případě i na bezpečnost provedení letu.
Dispatch planing
Hlavním úkolem dispatch je najít vhodnou route (validních jich může být velké množství vzájemně alternativních, ze kterých lze vybírat - rozhodně to není jako na VATSIMu, kdy se létá do většiny destinací výhradně jedna route - obzvlášť při charterech není výjimkou zohledňovat počasí (tailwind šetří palivo), komfort (turbulence), předpisy (ETOPS - letět blíž k traťovým záložním letištím), až třeba společenská situace (nad Ukrajinu ne)). K této route je potřeba spočítat palivo - zohledňují se limity hmotností, nařízené rezervy, palivo pro diverzi, tankering, atd. Dále je potřeba ověřit, jestli vůbec lze daná letiště naplánovat - jeslti budou vyhovovat svými drahami, meteo limity, požadovanými službami (plnění palivem, odbavení, provozní doba...), a spoustu dalších podmínek (typicky když je v destinaci takové a takové počasí, musíme mít alternate kde jsou splněna jiná meteo minima, atd). To vše - tedy route, palivo, meteo briefing a provozní letový plán (OFP) je výsledkem plánování a jest to předáno posádce. Něco z toho může podléhat firemním předpisům (na která letiště nelétáme, kde máme vyšší limity z bezpečnostních důvodů), něco mohou limitovat předpisy (ICAO annexy - u nás řada L, EU-OPS, předpisy země kam letíme, limity letadla), a něco může podléhat vlasntímu citu a úvaze plánovače (ze zkušenosti ví, že v destinaci se často holduje, tak přidá palivo, nebo vidí, že se na destinaci žene sněhová bouře a tudíž tam vůbec neplánuje protože mu je jasné, že by tam letadlo zůstalo na zemi viset další 2 dny). Toto je na VATSIMu zčásti zastoupeno vhodným software (PFPX), ale částečně (50%) je to stále na pilotovi (WX limity, limity letiště...).
Inflight planning
Je konkrétní určení parametrů a kontrola limitů posádkou v průběhu letu. Spočívá to především v určení výkonů pro vzlet (s ohledem na konkrétní loadsheet, tedy to, co do letadla bylo fyzicky naloženo, což OCC nemůže předem vědět (jestli někdo zaspí a nepřijde na odlet)), a určení parametrů pro přistání (s ohledem na aktuální skutečnou hmotnost, aktuální počasí). Inflight je typicky plánováno pomocí tabulek (FCOM, nebo QRH), případně pomocí elektronických hraček (částečně FMC, nebo plhonotnostná náhrada papírů pomocí EFB (electronic flight bag, na VATSIMu často použivaný nástroj TOPCAT)).
Toť u úvodu vše, v dalším příspěvku si ukážeme na trošku extrémním příkladu dispatch plánování limitu letiště.
PB
Mas co pilovat s T7 
