Ještě bych se vrátil k těm TACAnům a VORTACům - trochu to uhladil a dovysvětlil, co mi přijde podstatné.
TACAN je opravdu taktický maják pro vojáky, hlavní vtip je v té - výše zmíněné - vyšší přesnosti.
Normální VOR má chybu až 5°, maják DVOR pak kolem max 3° - to je maximum, co z toho lze vytáhnout.
Vtip systému TACAN je především v tom, že umí současně fungovat jako traťový maják, současně jako směrový paprsek LOC pro navedení na přistání a současně obsahuje impulsní dálkoměr (DME) - čili v jednom stanovišti získáte traťový VOR + LOC + DME - to všechno je jeden menší váleček převozitelný na Tatrovce. Výše uvedené funkce, hlavně to přesné vedení na přistání, vyžaduje ale řádově vyšší přesnost majáku, než umí VOR/DVOR - viz technická poznámka dole.
Sdružení traťové navigace, (azimut a vzdálenost) a koncové navigace (LOC a vzdálenost) je hlavní přednost majáků TACAN - potažmo i jejich sovětského equivalentu RSBN (Radiotěchničeskaja Sistěma Bližnej Navigacii), vyvinuté v padesátých letech vědci a techniky v SSSR, předpokládám, v silné spolupráci s tajnou službou
V západní Evropě je běžné, že v důsledku dlouhodobého pobytu cizích vojsk na tomto území, byly na tratích instalovány běžně majáky typu VORTAC (VOR-TACAN-DME), a je možné použít i běžný přijímače VOR/DME na palubě. Z toho důvodu lze často korektně létat po tratích, označených jako TACAN Routes i s běžným vybavením FSky.
TACAN nakonec nebyl ICAO schválen pro civilní použití, resp. byla schálena jen dálkoměrná část, nazývaná dnes DME, ale nebyla schvalena pro civily jeho část úhloměrná. RBSN pochopitelně nebyl schválen vůbec.
Technická poznámka.
Jak vůbec funguje VOR a v čem je ta finta s tou přesností TACANU ?
Pominu matoucí blábol, který se všude cituje (to není chyba MZ, ale autorů, co to opisují jeden od druhého bez pochopení smyslu) a zkusím vysvětlit velmi zjednodušeně podstatu VOR - TACAN:
Oba fungují v principu jako světelný maják pro lodě, co znáte z filmů o pirátech.
Světelný maják (věž na břehu), není jen to světlo, co nahoře svítí.
Světelný maják má dvě světla.
Jedno světlo se točí kolemdokola a svítí jako paprsek reflektoru, druhé je pevné a svítí všemisměry.
Otáčivé světlo se točí třeba např. jednou za minutu kolem dokola.
Když točící se světlo míří přesně na sever, tak druhé - všesměrové - světlo blikne.
Proto, když uvidím záblesk pevného (třeba bíleho) světla a zapnu stopky, tak čas, za který uvidím záblesk z otáčivého světla, odpovídá času, za který se točivé světlo otočí ze směru sever ke mně - toto snadno přepočítám na stupně (360° = 60 sec).
Čas na stopkách mi po přepočtu označí radiál, na kterém se nacházím.
He ?
Totéž, jen převedno na podobu elektrických signálů, dělá VOR, resp, TACAN.
Indikátor VOR-TACAN na palubě tedy měří zpoždění mezi dvěma signály z VORU-TACANu a tuto převádí na radiály.
Odlišnosti jsou tyto:
Oba systémy pracují ne s světlem, ale elektromagnetickými vlnami - systém VOR pracuje s tzv. spojitými periodickými signály - neměří \"čas\" mezi dvěma impulsy (jako maják), ale měří vzájemnou fázi dvou periodických signálů.
Nevýhoda je nižší přesnost a že systém nelze jednoduše sdružit s impulsním měřičem vzdálenosti.
Výhoda je slučitelnost indikace na palubě se sytémem ILS a \"jednodušší konstrukce majáku\".
Systém TACAN funguje v podstatě přesně jako světelný maják, popsaný výše, jen signály jsou elektrické a ne světelné.
Jde o impulsní systém - indikace tedy měří de facto čas mezi dvěma impulsy.
Kromě toho je u TACAN vychytávka, že celá kružnice (360°) -pro zvýšení přesnosti - se ještě jakoby rozdělí na 9 úhlových výsečí.
Směr se pak nepočítá vždy jen od severu, ale od počátku každé výseče - to zvýší přesnost nejméně 9krát.
Během jedné otočky tedy \"blikne hlavní, všesměrové, světlo\" celkem 9krát a ne jen jednou.
Tímto se drasticky zpřesní konečné určení radiály - jen je potřeba určit, v jakém z těch 9-ti sektorů se právě nacházíme, protože vztah čas-radiál je jinak nejednoznačný.
Určení sektoru je zabezpečeno dvěma zmíněnými signály různé frekvence (změřením jejich vzájemné fáze), jak je nějak zmateně psáno výše.
Ve finale tak TACAN-přijímač nejdříve -na frekvecni 15Hz- určí hrubě sektor, ve kterém jsme a pak přesně -na frekvenci 135Hz- určí, s přesností až 0,2°, radiál v daném sektoru.
Uvedené přesnost je srovnatelná s přesností paprsku LOC pro směrové vedení letadla v v systému ILS a může jej tedy nahradit pro vedení na konečném přiblížení - o to jde.
Jsem pobaven...Tvůj osobitej smysl pro humor mi vždycky dodá pozitivní náladu 
