- 20 led 2012, 21:46
#92271
Tak dneska mě iFly nasralo maximálně - nastavil jsem s Random Failures s tím, že jsem čekal že to bude tak nějak normální, třeba se mi časem něco zasekne, ale né, že při prvním letu přijdu o celé letadlo. Přidávám citaci svého příspěvku z facebooku, co mi to dneska vymyslelo.
Tohle se muze stat jenom mě... Letim EDDF EGKK, v EDFF se zdržim na zemi 40 minut (samozřejmě s běžícíma motorama), cestou mam 120kt větru do čumáku, predikce paliva dává 2,0 v destinaci. Tak nic, připravuju mapy a performance check na divert do Bruselu, když v tom ve FL320 engine overheat na obnou motorech (NGčko). Než se stihnu rozhoukat, tak bum, spadnou oba generátory spolu s motorama, jsme na stand-by bus. \"May day may day may day, Langen radar, CSA3PB lost both engines at FL320, descending on present heading, need vectors to nearest suitable airfield for B737\". Langen mi dává \"Hahn out of 23NM with 3500m of concrete\", tak jo, bereme to. Vektor dostáváme, jakožto správnej plachtař brzdim z cestovních mach.77 na optimálku kterou mi speed tape dává na 195kt (skoro prázdná osmistovka). \"Banán\" na nav displeji kreslí dokluz oscilující kolem 40NM, to bude v cajku, zapínám APU, APU on bus, APU bleed on (paxům mezitím vypadly masky, protože jsme asi dvě minuty plachtili bez bleedů a cabin altitude nám poněkud vylezla), cabin pressure stabilised, hydraulics low pressure nesvítí, běží elektrické pumpy z APU, ty by měly stačit, ne? Poslední vektor, levý base, letiště 3NM na desáté hodiě, \"CSA3PB with visual contact, turning final\" \"CSA3PB cleared to land, wind 210/05, good luck\". Jsme na finále, gear down. Nic, nejde to. Hydraulika stále nic, vypadá v normálu, ale podvozek zaseklej. Ok, jdeme na belly landing. Flaps 40, nehejbou se, tak alternate flaps armed, alternate flaps down. Nic, nehejbou se. Ještě jeden pohled na overhead, vracím se pohledem ven a hle - ta nevýrazná mlha, jak z vejšky vypadala se mění ve velmi intenzivní přeháňku. Stěrače naplno, nic, z letadla není vidět, landing lights off, furt jsme v mlze, mlíko, ztrácím prostorovou orientaci, neboť jsem to celé letěl zatím ve VMC. Podle PFD mám levý náklon a pitch -10, přitahuju, prostorovou orientaci podle PFD tak nějak držím, ale navigace ztracena, jsme v mlze, není videt nic a z nějakého důvodu letiště na ND není, ani po zapnutí Airport na EFISu (asi je moc blízko, tak ho to oclutterovalo). ILS samozřejmě naladěné nemám. \"approaching minimums řve na mě GPWS nastavený ještě na EDDF DA (baro)\". R/A už se blíží konci, kurva! Křídla do horizontu, flare na dvoustovce, přibližně na 160 máme STALL těsně nad zemí a bumbác, jsme s bojasem na poli.
Poučení: dokluz byl v pohodě, situation awareness taky, ale silně jsem podcenil ten landing briefing. Určitě jsem si měl říct Langen o frekvenci ILS a nesnažit se to najt v EFB sám a mít ho připravené na NAV1. Navíc jsem se měl vykašlat na podvozek a klapky, jakmile to nešlo napooprvé tak raději na břicho bez klapek, než se snažit o standby flaps za cenu dočasné ztráty prostorové orientace. Asi by to celé dopadlo líp v multicrew, jeden by řídíl a druhej by mluvil s ATC a pracoval s overheadem. Takhle jsem byl natolik vytížen řízením (s nárazy větru mezi FL280-GND), že prostě nebyl čas. Škoda, kdyby šel autopilot a mohli jsme plachtit na něj. Ještě budu muset dostudovat NGčko, myslel jsem, že elektrické hydraulické pumpy budou na podvozek a klapky stačit, ale asi ne - stačily sotva na flight controls. No nic.
Poučení 2: na random failures u iFly už kašlu.
PB
Tohle se muze stat jenom mě... Letim EDDF EGKK, v EDFF se zdržim na zemi 40 minut (samozřejmě s běžícíma motorama), cestou mam 120kt větru do čumáku, predikce paliva dává 2,0 v destinaci. Tak nic, připravuju mapy a performance check na divert do Bruselu, když v tom ve FL320 engine overheat na obnou motorech (NGčko). Než se stihnu rozhoukat, tak bum, spadnou oba generátory spolu s motorama, jsme na stand-by bus. \"May day may day may day, Langen radar, CSA3PB lost both engines at FL320, descending on present heading, need vectors to nearest suitable airfield for B737\". Langen mi dává \"Hahn out of 23NM with 3500m of concrete\", tak jo, bereme to. Vektor dostáváme, jakožto správnej plachtař brzdim z cestovních mach.77 na optimálku kterou mi speed tape dává na 195kt (skoro prázdná osmistovka). \"Banán\" na nav displeji kreslí dokluz oscilující kolem 40NM, to bude v cajku, zapínám APU, APU on bus, APU bleed on (paxům mezitím vypadly masky, protože jsme asi dvě minuty plachtili bez bleedů a cabin altitude nám poněkud vylezla), cabin pressure stabilised, hydraulics low pressure nesvítí, běží elektrické pumpy z APU, ty by měly stačit, ne? Poslední vektor, levý base, letiště 3NM na desáté hodiě, \"CSA3PB with visual contact, turning final\" \"CSA3PB cleared to land, wind 210/05, good luck\". Jsme na finále, gear down. Nic, nejde to. Hydraulika stále nic, vypadá v normálu, ale podvozek zaseklej. Ok, jdeme na belly landing. Flaps 40, nehejbou se, tak alternate flaps armed, alternate flaps down. Nic, nehejbou se. Ještě jeden pohled na overhead, vracím se pohledem ven a hle - ta nevýrazná mlha, jak z vejšky vypadala se mění ve velmi intenzivní přeháňku. Stěrače naplno, nic, z letadla není vidět, landing lights off, furt jsme v mlze, mlíko, ztrácím prostorovou orientaci, neboť jsem to celé letěl zatím ve VMC. Podle PFD mám levý náklon a pitch -10, přitahuju, prostorovou orientaci podle PFD tak nějak držím, ale navigace ztracena, jsme v mlze, není videt nic a z nějakého důvodu letiště na ND není, ani po zapnutí Airport na EFISu (asi je moc blízko, tak ho to oclutterovalo). ILS samozřejmě naladěné nemám. \"approaching minimums řve na mě GPWS nastavený ještě na EDDF DA (baro)\". R/A už se blíží konci, kurva! Křídla do horizontu, flare na dvoustovce, přibližně na 160 máme STALL těsně nad zemí a bumbác, jsme s bojasem na poli.
Poučení: dokluz byl v pohodě, situation awareness taky, ale silně jsem podcenil ten landing briefing. Určitě jsem si měl říct Langen o frekvenci ILS a nesnažit se to najt v EFB sám a mít ho připravené na NAV1. Navíc jsem se měl vykašlat na podvozek a klapky, jakmile to nešlo napooprvé tak raději na břicho bez klapek, než se snažit o standby flaps za cenu dočasné ztráty prostorové orientace. Asi by to celé dopadlo líp v multicrew, jeden by řídíl a druhej by mluvil s ATC a pracoval s overheadem. Takhle jsem byl natolik vytížen řízením (s nárazy větru mezi FL280-GND), že prostě nebyl čas. Škoda, kdyby šel autopilot a mohli jsme plachtit na něj. Ještě budu muset dostudovat NGčko, myslel jsem, že elektrické hydraulické pumpy budou na podvozek a klapky stačit, ale asi ne - stačily sotva na flight controls. No nic.
Poučení 2: na random failures u iFly už kašlu.
PB
